když mi bylo -náct

Smutně jsem si uvědomila, kdy naposledy jsem na sobě měla džínovou sukni. Na střední. Ano. A bohužel to neznamená vzpomínku, kdy použijete slovo "nedávno", ale "tenkrát". Cítíte ten rozdíl? 

Každopádně, i když jsem se vrátila k něčemu, co jsem nosila v sedmnácti (a méně), jsem ráda, že jsem zvolila umírěnější variantu. Tenkrát to byla mini džínová sukně posazená co nejníž to šlo. Jednu jsem měla dokonce s třpytivými kamínky kolem kapes. 

Jóóó, to byly časy...

Ps. Máte taky v šatníku umírněnější variantu něčeho, co jste nosili jako náctiletí?

skirt - Boho Vintage Concept Store, T-Shirt - H&M, handbag - Matt&Nat (urbanlux.cz),
shoes - TOMS (urbanlux.cz), sunglasses - RayBan

 

crazy weather/ crazy layering

Ani omylem už nebudu vytahovat pracně vyčištěné a uklizené zimní boty a zastrčené kabáty. Zvolila jsem praktičtější taktiku - obleču si toho na sebe tolik, dokud ještě budu moci hýbat rukama a nebudu vypadat jako medvěd. 

Pokud ale doufáte, že okolí ocení vaši snahu nezmrznout, těsně vedle. Lidi se podivně tváří na holé kotníky stejně tak jako na lehce extravagantní ponožky nebo vykukující mikinu zpod džísky Třeba příště.

jacket - Topman, sweatshirt - COS, T-Shirt - KOIVU, trousers - vintage, scarf - H&M,
socks - Happy Socks (urbanlux.cz), backpack - ALEXMONHART

 

something is missing

Jako bez ruky. Taky si tak připadáte, když nemáte při sobě ani tu sebemenší kabelku?

Jako dítě jsem si strčila klíče do ponožky a bylo to. Dneska mám těch klíčů o dost víc, takže by se mi do boty stěží vešly. Plus - co si budeme povídat, trošku jsem sama sebe zhýčkala a je pro mě nepředstavitelné odejít bez balzámu na pusu, sluchátek, telefonu nebo třeba oblíbené tužky. A když už, tak tam přibalím i ty méně důležité věci, protože nikdy nevíte, koho potkáte a co se stane. 

Pak jsou tu momenty, kdy mi (velmi ojediněle) zástupce opačného pohlaví nabídne s taškou pomoci, protože se zrovna škrábeme na Letnou nebo vybíráme dárek pro babičku. A to je ten okamžik, kterého neumím ani po těch letech využít! Musela bych své nezbytnosti na každém kroku minimálně očima střežit nebo bych se dotyčného pořád ptala, jestli to není moc těžké a tak podobně. 

Jediný okamžik, kdy nechávám své jakkoli velké osobní zavazadlo chvíli bez dozoru, je odchod na toaletu v restauraci, v kavárně, na konferenci. Přišlo by mi to jako náznak mého nečekaného odchodu bez zaplacení a navíc by někdo mohl očekávat, že pauzu spojím se zkrášlovacím updatem. A já bych nikoho nerada zklamala.

Vy někam chodíte bez tašky? 

 

coat - Vinted.cz, shirt - Marks&Spencer, jeans - Topshop,
sneakers - Nike (queens.cz), socks - HappySocks (urbanlux.cz)

 

fashion mind

Pro moje rodiče je stále záhadou, jak si můžu ty pěkné šaty navléct na roztrhané džíny. Můj děda nikdy nepochopí díry na kalhotech a velkou část české populace zaskočíte i tak obyčejným outfitem s teniskami a červenou čepicí. Dřív jsem z šoku nahmatávala potenciálně rozepnutý poklopec nebo potají kontrolovala v zrcátku, jestli mi zbytek snídaně nezůstal na triku nebo na tvářích. 

Možná je to věkem. Možná je to lidmi, které člověk za ty roky potká. Možná je to prací, kterou člověk dělá. Na základce nebo na střední člověk potřebuje zapadnout a často není čas hrát si na fashion hrdinu. Teď je to celkem zábava. A to, když si vás ostatní zapamatují, je malé plus.

Čím dál víc mě baví, když se lidé projevují nejen statusy na sociálních sítích, ale i tím, jakou barvu si oblečou nebo když ví, odkud to triko za nimi přijelo. Jasně, pak je také důležitý ten moment, kdy dotyčný nebo dotyčná promluví. 

sweatshirt - COS, trousers - @redpoppystories, coat - vintage, sneakers - Adidas Originals, bag - Topshop, cap - Lindex

 

keep smiling? how? now?

Ještě teď si živě pamatuji, jak jsme se ve škole fotili na společné fotky. Všichni se vyrovnejte, ruce na kolena. Holky seděly na židlích, kluci nad nimi laxně postávali a ty holky, na které nevyšlo místo, musely mezi kluky. A pak mohly jen doufat, že si je prarodiče spolužačky na snímku nespletou s opačným pohlavím. Kdo by po takových pravidelných zážitcích z dětství a dospívání mohl říct, že má focení rád? 

Někdo se do objektivu mračí, někdo schovává obličej. Já začínám mluvit. Je to pro mě jediná obrana, jak překonat to, že se musím na pár vteřin přestat hýbat. Navíc stoprocentně vím, že nebudu vypadat jako modelka z časopisu, která se umí v mžiku změnit téměř v lidskou sochu, pak párkrát cvakne spoušť a je hotovo. V mém případě lituju toho, kdo má ruku na spoušti fotoaparátu a čeká, až přijde ten moment, kdy držím pusu. Anička to zkusila po svém: "Tak si mluv jen ve své hlavě." Jenomže...

Máte recept na to, jak vypadat na fotce alespoň tak jako v reálu? 
 

coat - vintage, cap - Topshop, jumper - WINWINLOVE, trousers - COS, scarf - Review, sneakers - ADIDAS ORIGINAL

 

tired of black colour

Taky máte občas chuť si tak trochu vyhodit z kopýtka? U mě tmá tenhle stav jednoduchý průběh. Místo tmavého outfitu vytáhnu nejčastěji šedivé a bílé kousky, které poskládám dohromady. Završím to barevnými ponožkami, které mi (podle četných pohledů kolemjdoucích a kolemsedících) závidí kde kdo.

Je to trošku nezvyk, ale jednou za čas si tuhle jednodenní proměnu celkem užívám. Nejvtipnější jsou reakce okolí, kdy se lidé snaží zjistit, co je na mě jiného/nového.

Máte ve skříni něco, co vytahujete pouze při zvláštní příležitosti, pokud máte speciální náladu nebo když chcete změnu, ale na tetování, piercing, jinou barvu vlasů nebo na nový parfém si netroufáte?
 

coat - Zara, scarf - H&M,, T-Shirt - Topshop, jeans - Topshop, sneakers - Rebook, socks - Topshop, backpack - AlexMonhart

 

shit happens

Někomu stačí pohled, někdo potřebuje svoje pocity vypsat do x příspěvků na Facebooku, někomu stačí čepice. Trička, mikiny, bloky, plakáty, hrnečky a další kousky plné chytrých, duchaplných, nadčasových sdělení má dneska snad úplně každý.

Je to póza? Jsme líní mluvit a vysvětlovat, co si doopravdy myslíme nebo jakou máme zrovna náladu? Proč jsou nápisy na tričkách umístěné přímo na prsou a ne třeba na rameni? Jste zarytí fanoušci pana Spocka a chcete se na tramvajové zatávce, ve frontě i v baru distancovat od příznivců Star Wars? Doufáte, že podle nápisu na tričku poznáte něčí smysl pro humor?

Co mě na téhle nápisové vlně děsí asi nejvíc je, že jednou potkám třeba svojí mámu s nápisem "Sexy bitch", protože tohle zásadní slovíčko jí ve škole na hodině ruštiny rozhodně neučili.

Máte odvahu nosit a vlastnit věci s veřejnými nápisy?

coat - vintage, cardigan - Topshop, jeans - Topshop, backpack - ALEX MONHART,
shoes - Tamaris, sunglasses - Ray Ban, cap - THE SHIT SHOP

 

walking. walking. walking.

Pamatuju si, že když nás jako malé chtěli rodiče utahat, vypustili nás mezi ostatní děti na hřiště před barákem nebo jsme vyrazili všichni společně (povinně) na procházku.

Dneska už mi ten pobyt na čerstvém vzduchu nemá kdo nakázat. S holkama už se nescházíme po práci, abychom si hrály hodinu po Praze na schovku nebo skákaly panáka. Dospěle se potkáváme u šálku kávy, hrnku sypaného čaje nebo lahve vybraného vína. 

Každopádně recept na lepší spaní se nezměnil. Stačí mi několikahodinová procházka a usnu do deseti minut po otevření knížky. A vy?

coat - Promod, vest - H&M, leather pants - Zara, T-Shirt - WinWinLove,
shoes - H&M, handbag - Zara