Když jedna znamená víc než tři

969E4F08-B00C-4EB3-9F22-35DB62F88D2D.JPG

Zeptat se na sociálních sítí, jak se máš je, mnohem snazší, než pozdravit na ulici. Dát pod fotku srdíčko je rychlejší než kompliment z očí do očí. Napsat motivační komentář je jednodušší, než nasednout do auta a pomáhat kamarádům vynášet nábytek do nového bytu.

Slovo přátelství dostalo s příchodem Facebooku trochu zavádějící význam. Virtuálně máme desítky, možná stovky přátel. Na Instagramu sledujeme životy ostatních od snídaně po noční návštěvu fastfoodu a vždycky nás potěší srdíčko i od naprostého cizince. Když ale přijde do tuhého, v seznamu posledních volaných čísel se nám opakuje pár stejných pořád a pořád dokola.

Už ve škole nás učili nezaměňovat slova kvalita a kvantita. Jen jsme jejich skutečným významům tenkrát nepřikládali takovou váhu. Možná proto, že jsme si nebyli stoprocentně jistí, zda je budeme v realitě běžného života potřebovat znát, a hlavně je umět rozlišit. Stejně jako postup při výpočtu kvadratické rovnice nebo rozdíl mezi durovými a molovými stupnicemi.

A jak to tak v životě chodí, teorie a praxe nejdou vždycky ruku v ruce. Může chvíli trvat, než objevíme dokonale padnoucí triko, na které se budeme moci spolehnout v pátek na večírku nebo ve čtvrtek na poradě. Stejně jako najít přátelé, kterým můžete říct pravdu do očí, protože vás nesoudí. Nebo poznají i přes krátkou zprávu na Messengeru, že nabídka na vysněnou práci je ta tam.

Všichni si projdou různými životními fázemi, ať už jde o styl nebo mezilidské vztahy. Někdo se může vydat cestou extrémů, někdo zas stylem, který neurazí, ani nenadchne. 

Na začátku nebo na konci dne máme všichni svých pár oblíbených kousků v šatníku nebo čísel v telefonním seznamu. Jsou to ty, ve kterých a se kterými se cítíme nejlíp. A můžou padat trakaře nebo svítit sluníčko.