keep smiling? how? now?

Ještě teď si živě pamatuji, jak jsme se ve škole fotili na společné fotky. Všichni se vyrovnejte, ruce na kolena. Holky seděly na židlích, kluci nad nimi laxně postávali a ty holky, na které nevyšlo místo, musely mezi kluky. A pak mohly jen doufat, že si je prarodiče spolužačky na snímku nespletou s opačným pohlavím. Kdo by po takových pravidelných zážitcích z dětství a dospívání mohl říct, že má focení rád? 

Někdo se do objektivu mračí, někdo schovává obličej. Já začínám mluvit. Je to pro mě jediná obrana, jak překonat to, že se musím na pár vteřin přestat hýbat. Navíc stoprocentně vím, že nebudu vypadat jako modelka z časopisu, která se umí v mžiku změnit téměř v lidskou sochu, pak párkrát cvakne spoušť a je hotovo. V mém případě lituju toho, kdo má ruku na spoušti fotoaparátu a čeká, až přijde ten moment, kdy držím pusu. Anička to zkusila po svém: "Tak si mluv jen ve své hlavě." Jenomže...

Máte recept na to, jak vypadat na fotce alespoň tak jako v reálu? 
 

coat - vintage, cap - Topshop, jumper - WINWINLOVE, trousers - COS, scarf - Review, sneakers - ADIDAS ORIGINAL