odečíst si pár let? asi ne, děkuju.

odečíst si pár let? asi ne, děkuju.

"Jaký je tvůj nejoblíbenější měsíc nebo roční období?".
Já: "No jasně, že březen, protože mám narozeniny a navíc mám ráda jaro." Moje odpověď tak před deseti lety.

V mnoha knížkách jsem se během života dočítala, jak se člověk musí dívat dopředu a neohlížet se zpátky. Ono se to vždycky lépe radí, než provádí. Na patnácté narozeniny se těšíte, protože občanka a tak dál, chápeme se. Další mezník je, když můžete od osmnácti oficiálně pít. Ve dvaceti už vám není "náct", kolem pětadvacátého roku končíte vysokou školu a tak nějak se cítíte být dospělý, s papírem v ruce. No a co pak? Teď už se jen (často trpce) vyrovnávám s očekáváními od společnosti, od rodiny, od kolegů.

Asi jo, chtěla bych si na pár dní v roce odečíst pár let. Na druhou stranu jenom za předpodkladu,  že bych věděla "to", co už vím teď. Když se nad tím zamyslím, možná s flaškou červeného (protože ve svém věku už poznám dobré červené a pít doma nepovažuju za domácí alkoholismus), znám pár důvodů, proč jsem ráda tam, kde jsem:

- většinou už po mně nechtějí občanku ani v Tescu, když mám mezi nákupem spolu s brokolicí a Cifem na zrcadla i vodku.
- filmy, na které jsem se dívala před deseti lety, mi dávají mnohem větší smysl. Stejně tak knihy.
- na dovolenou jezdím bez rodičů a bez výčitek.
- vím, že co si neudělám sama, to nemám.
- můžu si dát čokoládovou tyčinku těsně před večeří. 
- umím odhadnout, na co mám a na co ne, většinou.
- vím, že nikdo není nenahraditelný, teď to myslím spíše pracovně. 
- vybírám si lidi, se kterými mi stojí za to trávit čas. 
- můžu vyrazit s holými kotníky, i když teploměr ukazuje něco k nule.
- starší člověk pro mě není ten po třicítce, ale ten, co už je v důchodu.
- na drink už s holkama nechodíme jako na módní přehlídku.
- čím dál víc přestáváte řešit, co si o vás myslí ostatní.
- kvalita všeho u mě převažuje nad kvantitou.
- a tak dál.

Samozřejmě ale existují i věci, které se nemění a je jedno, jestli je vám dvacet nebo třicet. Pořád si do kina kupuju kyselé pásky a rodiče mě pravidelně odměňují na Velikonoce nebo den dětí.

 
now, or never

now, or never

first time in barcelona

first time in barcelona