spring change

spring change

Konečně. Teď už to možná můžu svádět na věk. Nikdy jsem totiž nebyla a pořád nejsem velkým fanouškem změn a nových věcí. Mám to asi po tátovi, který si v restauraci dává pokaždé skoro stejné jídlo a svoje oblíbené kalhoty nevyhodí, dokud to potají neudělá mamka. 

Takže s novou sezónou nevyklízím šatník, protože šatnu nemám. Navíc ať žije votočvohoz, přes který jsem už poslala dál slušnou dávku věcí. A také mám už nějakou dobu štendr plný džín, obyčejných triček, dlouhých svetrů, trenčkotů a botník zase tenisek. Proč to měnit, když to funguje.
Skoro každé ráno piju kávu a nezdravě snídám u monitoru s dávkou online novinek. Vyhovuje mi to a neumím to jinak. Když si zkouším číst u snídaně knížku, nutně to končí jídlem minimálě na triku. Takže knížku vytahuju případně v MHD nebo na gauči.
Mám své vyšlapané trasy, po kterých se dostávám do práce nebo oblíbené kavárny. A po těch budu chodit v zimě i na jaře. Na změnu bych se musela parádně vyspat, dobře se najíst nebo mít zdatného průvodce. 
Jak jsem stará, tak vím, že nemá cenu si slibovat žádné sportovní výkony (ani kvůli nadcházející plavkové sezóně) kromě pravidelné chůze do práce. Můj respekt mají všichni, kteří na sebe pravidelně nahodí sportovní trikot a vyběhnou nebo se chodí vybít do posilovny a podobně.

Jediné, co jsem s jarem změnila, je množství rostlin ve svém okolí. Aspoň něco. Nemluví, jsou pěkné na pohled a ta radost, když vám každý týden o kousek povyrostou. 

A vy? 

 
mít či nemít o pár centimetrů míň

mít či nemít o pár centimetrů míň

blue souvenir

blue souvenir